Při celostním přístupu je člověk vnímán jako celek, ve kterém se propojují fyzická, psychická, sociální a spirituální část.  V mnoha případech stojí za příčinou zdravotních potíží nemocné mezilidské vztahy, špatný vztah k sobě a kopírování nevhodných modelů chování a myšlení z původní rodiny. K duchovní stránce se pak spousta z nás dostává teprve v náročných životních obdobích, kdy si například klademe otázky typu proč se nám opakují stejné a nepříjemné situace,  proč mi do života vstupují stejné typy partnerů, proč v každém zaměstnání mám problémy s nadřízeným atd. Pak  hledáme hlubší souvislosti a obecně smysl života.

Úkolem celostního terapeuta je tedy hledat a léčit skutečné příčiny problémů, nikoliv jen vnější projevy.

Uvedu příklad. Ženě zemře manžel a jí se po letech znovu objeví atopický ekzém, který byl kdysi „zaléčen“ kortikoidy. Když navštíví kožního lékaře dostane doporučení na užívání kortikoidů. Celostní terapeut bude hledat souvislosti mezi psychickým a emočním stavem a jejím fyzickým problémem, hledat skutečnou příčinu a vhodnou metodou ji léčit.

I když terapeut a jeho osobnost hrají v tomto přístupu velmi důležitou roli, považuji převzetí odpovědnosti klienta za své zdraví a jeho míru spoluúčasti za klíčový faktor vedoucí k uzdravení.