Velmi ráda pracuji s našimi zvířecími parťáky. Doprovází nás, milují bez podmínek, naciťují naše radosti, ale i smutky a nezřídka svými nemocemi zviditelní stav jejich milovaného člověka.Mamu + Goliáš Po léčbě Před léčbou Mamu a kočka Mamu a zelenina

Dnes se s vámi podělím o příběh jorkšírského teriéra Mamutka (Mamu, 2,5 kg), se zdárným vyřešením letité atopické dermatitídy.

„Máme jorka, a ten se pořád drbe, už od malička, ale často se to zhorší tak, že si tlamku a packy rozdrápe do krve. Děsně ho to svědí,“ líčí paní Alena.

Veterinární lékař konstatoval atopickou dermatitídu a Mamu užíval kortikosteroidní lék Medrol, který mu byl časem vyměněn za Apoquel, lék, s menšími nežádoucími účinky.

Veterinární zdroje atopii charakterizují jako reakci na vzdušné alergeny např. na pyly, roztoče, plísně, prach. Alergeny pronikají přes kůži do těla psa a způsobují nesnesitelné svědění.

Zasaženy jsou především morda (tlamka), tlapky, končetiny, břicho a vnitřní strana stehen i uši. Sekundární infekce pokožky (stejně jako u alergie na bleší kousnutí) se zhoršují kvůli neustálému škrábání, které nepřináší úlevu.

K vedlejším účinkům kortikosteroidů, když pominu zvýšenou chuť k jídlu a žíznivost, patří toxický dopad kortikoidů na přirozený chod organizmu počínaje zasažením jater, ledvin atd. Alternativní postupy, na rozdíl od klasické medicíny, která potlačuje projevy těla, umí spustit přirozené ozdravné procesy.

U „chlupáčka“ bylo svědění a nekontrolovatelné škrábání celoroční.

„Mamutek  je hodný, ale jako každý teriér, pěkně paličatý. S ostatními pejsky se snáší dobře. Občas po něm vyjede náš druhý jorkšírek, o rok mladší, Goliáš. Mamut je spíše submisivní a nikdy si nezačne, jen když na něj nějaký hafík zaútočí, brání se. A brání i Goliáše, když ten vyvolá nějakou šarvátku. Léta dostává hypoalergenní granule. Ale i tak žádný posun, je to fakt k uzoufání, když vidím, jak si nemůže ulevit. A jinak pořád ukrádá ovoce a zeleninu, když bylo zrovna na zahradě, když ne, tak ve špajzu nebo při vaření. Kdekoliv se dá,“ popisuje paní Alena.

Nastavila jsem homeopatický léčebný plán a paní Aleně jsem doporučila přechod na přirozenou stravu Barf. Vysvětlila jsem, že jeho touha po syrové zelenině a ovoci mluví o potřebě organizmu po živé stravě. S ohledem k dlouhodobému užívání klasických léků bylo potřeba obnovit střevní mikrobiom.
.
Při návazné kontrole, po 3. měsících, mi panička nadšeně vypráví: „Mamut je pejsek, který vždycky jedl rád, nyní ale jí vyloženě nadšeně. Dostává Barf, granule už nejí a zeleninu už nekrade:-) Ví, že jí dostane buď do mističky nebo jako mňamku.“

Homeopatika byla podávána v injekční stříkačce. „Zpočátku se bránil. Teď, když mu ukážu stříkačku tak tlamku pěkně otevře.“

Mamut, od zahájení homeopatické léčby, neužívá žádné klasické léky. Úporné škrábaní, kterým si „rozdrápal tlamičku“ se objevilo jen jednou, a to po očkování proti vzteklině.

„Je také daleko živější, testuji jeho výdrž při aportování a je opět v kondici, jako dlouho nebyl. Řekla bych, že je navíc i tulivější a klidnější. Intenzivní škrábání vymizelo, ale používá ho jako prostředek vydírání. Na jeho vzteklá štěkání typu kde jsi, já chci, nereaguji, zatímco drbání si všimnu i když spím.“

Závěrem: Naši mazlíčci, narozdíl od komplikované lidské povahy, krásně reagují na nastavené terapie a pokaždé mne velmi nabíjí nadšení majitelů, když vidí, že jejich parťák (… pejsek, kočka, králíček, kůň…) znovu chytil jiskru.

Za sebe a za malýho velkýho paličáka moc děkujeme!

Alena (50 let) a Mamu (13 let)